DĚTI A VYSOKÁ HLADINA CHOLESTEROLU

Připraveno ve spolupráci s časopisem Báječná rodina, www.bajecna-rodina.cz.

Choroby kardiovaskulárního systému, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, choroby jater a v neposlední řadě onkologická onemocnění trávicího ústrojí. Zdá se vám, že se tento výčet netýká dětí? A víte, že počet dětí s vysokým tlakem a hladinou cholesterolu stoupá? Že na onemocnění v dospělosti pokládáme dětem základ již v batolecím věku?

Největšími chybami jsou nevhodná strava a nedostatek pohybu. Na zdraví se ale může podepsat i onemocnění infekční žloutenkou, nedostatečná dieta po prodělané mononukleóze, nebo neléčená borelióza. Poškození jater může mít za následek rakovinové onemocnění v dospělosti, vysoká hladina cholesterolu zase cévní onemocnění s tragickými následky. O obojím jsme si promluvili s Tamarou Starnovskou, vrchní nutriční terapeutkou FTN s poliklinikou v Praze.

Je vysoká hladina cholesterolu skutečně takovou hrozbou?

Vysoká hladina cholesterolu je jedním z rizikových faktorů onemocnění srdce. Dalšími rizikovými faktory jsou kouření, vysoký krevní tlak (neléčený), výskyt onemocnění srdce a cév v rodině (nejen infarktu a mozkové mrtvice, ale i výskyt vysokého krevního tlaku), nedostatek pohybu, stresové situace…

Fakt je, že další rizikové faktory, které jste popsala, se v populaci také hojně vyskytují. Ale víme, že existuje cholesterol „hodný“ a „zlý“. Jak to s nimi je?

Není cholesterol jako cholesterol, je dobře mimo celkovou hladinu cholesterolu znát i obě jeho hlavní složky, tedy hladinu HDL a LDL cholesterolu, i jejich hladina je důležitá (zjišťujeme tedy, která z těchto částí cholesterolu může za jeho celkově zvýšenou hladinu). Cholesterol je v potravě vždy obsažen v „celku“ jako součást tkání. Nelze tedy v potravě oddělovat zdroje HDL a LDL cholesterolu. Cholesterol je obsažen v potravinách ze živočišných zdrojů a to v různém množství.

Máme hledat chybu ve stravě?

Příčin je více, nejčastější z nich ale je způsob stravování. Obvykle jde o takové stravování, které obsahuje více energie, než náš organizmus potřebuje. Rozhodně nelze říci, že nejím-li potraviny obsahující vysoké množství cholesterolu (například mozkovou tkáň zvířat „mozeček“ nebo některé vnitřnosti), nemohu mít zvýšenou hladinu cholesterolu. Přejídání, a to jak potravinami tučnými, tak i nadbytečnou konzumací sacharidových potravin, může hladinu cholesterolu zvýšit. Nejhorší kombinací je nadbytek energie ve stravě a nedostatečná či žádná pohybová aktivita.

Nemůže mít dítě genetickou výbavu svědčící pro zvýšenou hladinu cholesterolu? Dá se to nějak poznat?

Ano, geny mohou hrát roli, ale ve většině případů jde spíše o dědictví stravovacích a kuchařských návyků než genetické důvody. V našem těle se cholesterol vytváří jako důležitá složka pro správnou funkci našeho organizmu (je například součástí buněčné stěny, hormonů, žluči..). Obvykle za cca dvě třetiny může naše vlastní „produkce“ a za třetinu naše strava (pokud ovšem nejde o problém přejídání). Genetická porucha obvykle „může“ za problém s odbouráváním nevyužitého cholesterolu. Genetické příčiny vysoké hladiny cholesterolu se obvykle odhalí při standardních vyšetřeních v dětském věku. Také narušená funkce štítné žlázy může mimo jiné ovlivnit nepříznivě i hladinu cholesterolu.

Co tedy poradíme maminkám – jaké množství cholesterolu by mělo být v potravě obsaženo a které potraviny ho obsahují?

Taková doporučení existovala do té doby, než bylo dokázáno, že roli hraje hlavně vysoký podíl energie ve stravě, nadbytečné a nevhodné složení tuků ve stravě (vyšší podíl nasycených mastných kyselin ze živočišných tuků než nenasycených mastných kyselin z rostlinných tuků). Proto dnes již doporučení pracují s ozdravěním životního stylu, skladby a frekvence jídel a zastoupením jednotlivých složek stravy (tedy tuky, sacharidy a bílkovinami) a jejich vhodně sestaveným poměrem. Pokud si maminky nevědí rady s jídelníčkem, pak mohu jen doporučit konzultaci s nutričním terapeutem.

V poslední době se roztrhl pytel s doporučeními k „detoxikaci“ organismu. Skutečně je náš organismus otráven?

Detoxikace je odstranění jedovatých látek. V takovém případě by ale měla detoxikaci předcházet otrava organizmu jedovatou látkou. Taková situace jistě může nastat, například po konzumaci jedovatých hub, či při otravě alkoholem. V každém takovém případě ale jde o život a je třeba intenzivní péče zdravotníků. Něco jiného je dlouhodobé přetěžování našeho organizmu nevhodným způsobem života, k němuž velmi často patří i nevhodné stravování.

Pak má taková „detoxikace“ smysl?

Představa, že pokud se po většinu roku ke svému organizmu chováme nešetrně, vyřešíme to „detoxikační kůrou“ během několika dnů, je rozhodně chybná. V našem organizmu probíhají metabolické procesy, které lze přirovnat k dobře organizované chemické továrně, která průběžně zpracovává přivážené suroviny (tedy vše, co zkonzumujeme ve stravě, nápojích i potravních doplňcích, případně lécích). V průběhu činnosti tohoto složitého chemického podniku vznikají i látky odpadní, které je třeba z továrny odstranit a postupně vyvézt. Pokud by se to nedělo průběžně, nemohla by továrna pracovat a náš organizmus existovat.

A jakou úlohu zde hrají játra?

Velmi důležitým blokem této továrny jsou právě naše játra – váží asi padesátinu naší celkové hmotnosti a jejich činnost je velmi důležitá a rozsáhlá. Mimo funkci tvorby mnoha látek v nich dochází i k štěpení jiných látek ze složitějších na jednodušší (například bílkoviny se štěpí na aminokyseliny). Játra jsou také zásobárnou vitamínů (A, B2, B3, B6, B 12, K, kyseliny listové), podílejí se na naší obranyschopnosti a probíhá v nich syntéza krevního barviva.

To ale není všechno. Průběžně při tom stihnou odbourávat látky, kterými náš organizmus zatěžujeme – například alkohol, ale i léky které užíváme (ať už jde o antibiotika nebo lék na bolesti hlavy). Protože jde o tak důležitý orgán, má značnou schopnost regenerace a dokáže své funkce plnit i při značném poškození. Není ovšem radno na tuto skutečnost spoléhat, protože náš život je dlouhý a v jeho průběhu játra zatěžujeme často trvale, obvykle dlouhodobě a to jim jistě nijak neprospívá.

Takže je na místě také chránit játra před zbytečnou zátěží v podobě infekcí. Ale občasné odlehčení by jim určitě také prospělo?

Naši předkové v minulosti měli různé zvyky, které sloužily k odlehčení organizmu před předpokládanou vyšší zátěží a po ní (například období postní před větší konzumací jídla, případně i alkoholu během masopustu). Přitom jejich konzumace jídel a alkoholu byla obvykle zcela nesrovnatelná se současnou (to znamená podstatně nižší). V dnešní době však žijeme ve zcela jiných podmínkách – nechodíme spát se setměním a nevstáváme s rozedněním, máme zcela jiné pracovní zatížení (podstatně méně náročné na fyzické aktivity), zato psychické nároky jsou na nás kladeny v daleko vyšší míře. A proto není rozumné brát si bez rozmyslu příklad z jejich životního stylu.

Takže, co byste doporučila?

Prospěšné nám rozhodně bude třeba popíjení dostatečného množství tekutin (optimálně vody), a bylinných čajů, které nám prospějí  – celkem nepopulární (pro svou nahořklou chuť) je žlučníkový čaj, ale i ostropestřec mariánský je volbou rozumnou. Výhodné je popíjení těchto bylinkových čajů v podvečer (ne více než 1 hrnek cca 200 ml) a po dobu cca 3 týdnů. Použít je možné samozřejmě i čaj mátový nebo meduňkový, jejichž efekt je spíše zklidňující.

  Tamara Starnovská

Zakládající členka České Asociace Sester, významně se podílela na vzniku Sekce dietních sester (nyní nutričních terapeutů) a od jejího vzniku je její místopředsedkyní.

Je členkou pracovní skupiny pro kvalitu ČAS, autorkou standardu kvality ČAS Výživa hospitalizovaných a v rámci projektu 2008 autorkou prezentace a publikace k tomuto standardu kvality. V oblasti mezinárodní prezentace ČAS se aktivně podílí na spolupráci s EFAD (evropská organizace odborných společností nutričních terapeutů).

Autor: editor
Vloženo: 11.7.12