ŠIMPANZI TRUCHLÍ PODOBNĚ JAKO LIDÉ

Šimpanzi u umírajících druhů dlouho sedí a po jejich smrti truchlí podobně jako my. Nová studie vyvrací představu, že rituály a emoce spojené se smrtí blízké osoby jsou jedinečným znakem lidí.

Nový výzkum ukázal, že šimpanzi se vyrovnávají se smrtí velmi povědomým způsobem. Vědci například pozorovali příbuzné jedné staré šimpanzice: když umírala, tlupa kolem ní celé hodiny seděla a někteří nechtěli odejít, ani když už byl konec. Jinde byla pozorována šimpanzí matka, která odmítala přijmout smrt svého dítěte. Nosila ho s sebou celé týdny, než se ho konečně „vzdala“ a přijala fakt, že je mrtvé. Jiné pozorování zase ukázalo, jak tito primáti reagovali na náhlou smrt člena své skupiny výbuchy vzteku.

James Anderson z University of Stirling v Anglii pozoroval v safari parku umírání staré šimpanzí samičky. Nejbližší zvířata ji celé hodiny hladila a probírala se jí srstí. Také pravidelně zjišťovala, jestli šimpanzice ještě žije.

„Je několik znaků, o nichž se v různých dobách předpokládalo, že jsou pro lidi jedinečné. Říkalo se, že je to schopnost myslet, mluvit, užívat nástroje, existence kulturních rozdílů anebo třeba uvědomování si sama sebe. Věda ale jasně ukázala, že hranice mezi námi a jinými druhy nejsou zdaleka tak jasné a ostré, jak si mnoho lidí myslelo. Mezi tyto fenomény patří povědomí o smrti. Případy, které jsme popsali, spolu s dalšími pozorováními toho, jak šimpanzi reagují na mrtvé či umírající druhy, ukazují, že si smrt uvědomují mnohem více, než jsme si dříve mysleli. Našli jsme mnohé podobnosti mezi chováním šimpanzů k umírající příbuzné před její smrtí i po ní a mezi reakcemi lidí, kteří se vyrovnávají se smrtí blízkých. A to i přesto, že šimpanzi nemají náboženské představy nebo rituály spojené se smrtí,“ řekl James Andreson reportérům listu Telegraph.

Autor: text Korzo
Vloženo: 30.4.10