Díky masivní mediální osvětě se nám zadřelo pár nesprávných stereotypů, kterých se ne a ne zbavit. Například tuky myslíme si, e nejlepí je vůbec ádné nekonzumovat. A cholesterol? Toho se bojíme, jak čert kříe. Je to ale správné?
Tuky patří mezi základní sloky potravy, které potřebujeme nejen pro růst a vývoj, ale celkově pro správné fungování naeho organismu. Stejně tak je pro nae tělo nepostradatelný cholesterol. Obojí potřebujeme v dostatečném mnoství a správném sloení. Vývoj civilizace bohuel přinesl mnoho nepříznivých okolností do naí výivy a jednou z nich je nadbytek tuků, které ve stravě přijímáme a kromě toho jsou to tuky, které naemu tělu neprospívají. S tím souvisí i nadměrné ukládání cholesterolu a jeho vysoká hladina v krvi.
Zdravý dospělý člověk by se neměl tukům vyhýbat, ale přijímat je ve vhodném mnoství a sloení. Nastávající maminka není výjimkou, i kdy v době těhotenství platí přece jen trochu odliné zásady pro vhodné stravování. Je to způsobeno tím, e v děloze se vyvíjí plod, jeho potřeby pokrývá organismus matky prostřednictvím placenty a pupečníku.
Odborníci se shodují, e svou stravu bychom měli kontrolovat ji před početím dítěte. ena by měla mít pestrou stravu, vyhýbat se jednostranným dietám nebo alternativním výivovým stylům, jako je vegetariánství, frutariánství a podobné způsoby výivy, které vylučují některé druhy ivin. Tělu pak můe chybět např. elezo, které mimo jiné umoňuje dostatečné okysličení mozku nenarozeného dítěte. Jeho nedostatek můe vést k poruchám schopnosti učit se nebo zapamatovat si naučenou látku.
Tuky jsou zdrojem energie, jsou nepostradatelné pro funkci buněk. Dodávají tělu esenciální mastné kyseliny, které si organismus nedokáe sám vytvořit, musíme mu je dodávat ve stravě. Sloení výivy ovlivňuje nae zdraví dokonce ji v prenatálním období. Pro těhotné eny je proto velmi důleitý příjem vhodných tuků, které obsahují esenciální mastné kyseliny. Byl prokázán vliv dostatečného příjmu omega 3 mastných kyselin v těhotenství na sníení rizika nejen moných budoucích srdečně-cévních onemocnění, ale i na riziko problémů s poruchami pozornosti, tzv. poruchami ADHD, uvádí RNDr. Pavel Suchánek z laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM. Těhotné eny by měly velmi omezovat zejména přísun tzv. transmastných kyselin z důvodu zvýeného rizika vyvolání předčasného porodu. Denní příjem transmastných kyselin by se měl pohybovat do 1 % celkového energetického příjmu, dodává RNDr. Suchánek.
Terminologie spojená s tuky je pro laika trochu sloitá a vyznat se v tucích také není snadné. Určité zjednoduení vak pouít lze. Nasycené mastné kyseliny převaují v tucích ivočiného původu nebo v kokosovém, palmovém a palmojádrovém oleji. Jejich nadbytek zvyuje hladinu cholesterolu v krvi a podporuje ukládání tuku okolo vnitřních orgánů (tzv. nitrobřiní tuk). Z důvodu prevence civilizačních onemocnění by měly být v naí stravě zastoupeny maximálně do 10 energetických procent.
Tuky rozdělujeme na rostlinné a ivočiné podle zdroje, odkud pocházejí. Dále se tuky dělí podle obsahu mastných kyselin a právě toto rozdělení je zásadní pro výběr do naeho jídelníčku. Mastné kyseliny jsou nasycené a nenasycené, přičem pro ná organismus jsou prospěné ty druhé. Význam mastných kyselin pro těhotnou enu a vyvíjející se plod vysvětluje RNDr. Pavel Suchánek z praského IKEMu: Pro srdce a mozek maminky i dítěte jsou potřebné esenciální mastné kyseliny (EFA). EFA se rozdělují podle chemické struktury na omega 6 a omega 3. Jsou zdrojem dalích velmi potřebných mastných kyselin DHA a ARA, je mají zásadní vliv na vývoj mozku a nervové soustavy plodu. Kyselina linolenová je zástupcem skupiny omega 3. Jejím zdrojem je lněný, řepkový nebo konopný olej a margaríny z nich vyrobené, mořské ryby, rybí tuk, ořechy nebo vaječný loutek. Tvorbu DHA z kyseliny linolenové (ALA) umoňuje kyselina listová. Kyselina linolová je zástupcem omega 6 mastných kyselin. Jejím zdrojem je například sójový nebo slunečnicový olej. Zdrojem mastné kyseliny skupiny omega 6, tzv. ARA, je tuk sladkovodních ryb.
Riziko srdečně cévních onemocnění vzniká ji v době plodového vývoje. Podle publikovaných informací panuje názor, e esenciální polynenasycené mastné kyseliny, a to zejména omega 3, napomáhají ke zlepení hladiny cholesterolu v krvi, krevního tlaku nebo pravidelnosti srdečního rytmu. Byl prokázán vliv dostatečného příjmu omega 3 mastných kyselin na sníení rizika nejen moných budoucích srdečně-cévních onemocnění, ale i na riziko budoucích problémů se schopností učit se a soustředit se (poruchy ADHD).
Pokud vycházíme z doporučeného příjmu 75 80 g tuků na den, měl by být poměr tuků obsahujících kyseliny omega 6 a omega 3 asi 4 5 : 1. Jako jejich zdroj se doporučuje řepkový olej, mořské i sladkovodní ryby, slunečnicové semínko, sezam, sója, kukuřice a podobně. Ve stravě těhotných en by měly být naopak velmi omezeny tuky obsahující transmastné kyseliny, které najdete v tucích ivočiného původu, kokosovém, palmovém a palmojádrovém oleji. Z toho důvodu je lepí zcela vynechat trvanlivé sladké pečivo, polevy a náplně do suenek, zákusky a dalí hotové výrobky, které mohou uvedené tuky obsahovat.
Autor: editor
Vloeno: 9.6.15
Sezení s nohou přes nohu můe být závaným prohřekem
proti etiketě, zvlá kdy se pohybujete ve společnosti velmi významných
lidí. Kromě toho, e...
Celý článek
Snídaně je základem naí fyzické i duevní kondice, měla by
toti dodat přiblině čtvrtinu denní potřeby energie. Nestíháte ji?
Snídaně se dá...
Celý článek
Vude se dnes mluví o superpotravinách. Víte, co to vlastně je?
A proč nám můe prospět raw food? Nebo jak si připravíme smoothies?
Více se dozvíte...
Celý článek
Sehnat čerstvé bylinky dnes není velký problém, prodávají se
v květináčích i ve svazcích. Nejčerstvějí přísun kuchyňských
bylinek vám ale zajistí...
Celý článek