Méně slunečního svitu, horí zásobování čerstvou zeleninou, zhorená kvalita ovzduí. To ve se rýmuje s podzimním a zimním obdobím v naich krajích. Není tedy divu, e se s ubývajícím sluníčkem začínáme poohlíet po pultech lékáren a přemýlíme o tom, zda ná organismus nepotřebuje nějakou tu vitamínovou vzpruhu. Pro těhotné eny by péče o vyváenou stravu měla být obzvlá důleitá. Prenatální vývoj miminka je toti výrazně ovlivněn právě kvalitou výivy jeho maminky.
Bílkoviny, tuky a sacharidy, to jsou základní iviny, které nae tělo bezpodmínečně potřebuje pro své dobré fungování. Jejich skladbu v naí stravě počítáme na gramy. Naproti tomu vitamíny a stopové prvky se udávají v miligramech či mikrogramech, a přestoe tvoří mnostevně jen pouhý zlomek na naem ukázkovém talíři, jsou pro nás ivotně důleité. Ná organismus si je větinou nedokáe sám vyrobit a získává je ze stravy, kterou mu dodáváme. Zdálo by se, e pro těhotnou enu by bylo nejlepí, kdyby dodávala svému tělu vitamínů co nejvíce. Tak to ale vůbec není a přebytek některých vitamínů (tzv. hypervitaminóza) můe v organismu způsobit velké kody a negativně ovlivnit i vývoj plodu v děloze.
I kdy víme, e placenta dodává výivu předevím plodu, není to záruka, e vyvíjející se miminko bude mít dostatečný příjem vech látek. Protoe pokud potřebné látky v krvi matky nekolují, těko je můe placenta plodu předat. Právě vitamíny a stopové prvky patří k látkám, jejich deficit by mohl znamenat naruení vývoje plodu a přitom si nemusíme vůbec uvědomit, e jich má tělo nedostatek. Mezi takové iviny patří známá kyselina listová (folacin, vitamín ze skupiny B), vápník, elezo, jód a zinek. Příjem těchto ivin je v těhotenství nutno zvýit. Řada vitamínů v naem organismu není ukládána do zásoby a jejich nadbytek tělo vyloučí. Jiné se ovem v těle kumulují a můeme se jimi předávkovat. Týká se to předevím vitamínů rozpustných v tucích (vitamín A, D, E, K). Ty, u nich riziko hypervitaminózy neexistuje, jsou rozpustné ve vodě (vitamín C, B1, B2, B6, B12, kyselina listová, kyselina pantotenová, biotin a niacin).
Doporučené dávky vitamínů a minerálů jsou sestaveny do tabulek, které jsou průběně aktualizovány a korigovány podle vědeckých poznatků. To ale neznamená, e by měla těhotná ena strávit devět měsíců vědeckým sestavováním jídelníčku, který bude naplňovat předpis vitamínových tabulek. Pestrá a vyváená strava toti pokryje potřebu vitamínů bez rizika závaného nedostatku některého z nich. Jiná věc je, pokud se budoucí maminka rozhodne doplnit ke své stravě něco navíc prostřednictvím vitamínových preparátů. Tady je na místě nejen konzultace s lékařem, ale také revize jídelníčku. Speciální doplňky stravy, které jsou určeny pro těhotné eny, obvykle obsahují právě vitamínový koktejl vhodný pro zdárný vývoj plodu, vá gynekolog ale zná vá zdravotní stav i výsledky vaich krevních testů (krevní obraz, obsah některých látek v krvi) a měl by vám poradit, které vitamíny je vhodné doplnit.
Některé látky potřebuje organismus těhotné eny ve zvýené míře oproti normálnímu stavu. Které to jsou?
Dostatek kyseliny listové prokazatelně vede ke sníení výskytu vývojových vad. Najdete ji předevím v listové zelenině zeleném salátu, penátu, chřestu, brokolici.
Dostatečný příjem vápníku je důleitý pro vývoj kostí a základů zubů plodu a je také významnou prevencí pozdějího vzniku osteoporózy u maminky. Ideálním zdrojem vápníku jsou mléčné zakysané výrobky (jsou lépe stravitelné a organismus je lépe zpracuje ne mléko).
Příjem dostatečného mnoství tohoto stopového prvku je prevence těhotenské anémie (chudokrevnost). elezo obsahují předevím tmavá masa nebo játra (konzumace vnitřností se vak v těhotenství příli nedoporučuje).
Tento prvek je nutno dodávat v těhotenství tělu ve zvýeném mnoství, nebo při nedostatku zinku se výrazně sniuje imunita matky a zvyuje se náchylnost k infekci, a to i infekci plodové vody. Přirozeným zdrojem zinku je červené maso, celozrnné obiloviny, lutěniny či ořechy. Zejména u suchých potravin je vak nutno dbát na vhodné skladování a kvalitu, protoe například ořechy mohou být vlivem patného skladování napadeny kodlivými plísněmi.
Tento prvek je nezbytný pro správnou funkci títné lázy. Jeho nedostatek vede ke zvětení títné lázy (struma). Příjem jódu je ve vnitrozemských státech problematický nejvíce jódu toti obsahují mořské ryby a řasy. Řeením je pouívání jodidované soli.
Ideální je podle odborníků příjem vitamínů prostřednictví vyváené stravy. Víte, kde potřebné vitamíny najdete?
Můe být obsaen buď v ivočiných potravinách jako retinol a v rostlinných jako karoten. Je vhodné přijímat jej v obou formách. Nachází se například v mrkvi, mase, sýrech, meruňkách. Nedostatek vitaminu A ohrouje zrak, předávkování způsobuje bolesti hlavy, zvracení, v těhotenství pokození plodu
B1 thiamin
Je obsaen v rostlinných i ivočiných potravinách, například v drůbeím mase či celozrnném chlebu.
B2 riboflavin
Denní dávku pokryje 100 g ampionů, najdete ho v játrech, kukuřičných lupíncích, tvrdých sýrech.
B6 pyridoxin
Najdete ho v banánech, celozrnném chlebu či mořských rybách
B12
Tohoto vitaminu potřebuje nae tělo jen velmi malé mnoství. Problém můe nastat jen u dlouhodobých striktních vegetariánů, nebo se vyskytuje jen v potravinách ivočiného původu. Jeho nedostatek způsobuje pokození nervového systému. K jeho dostatečné zásobě postačí běný příjem potravy ivočiného původu.
Kyselina listová
Těhotné eny ji dobře znají, nebo je jim doporučována pro prevenci vývojových vad plodu. Můe vak působit preventivně i u srdečně cévních chorob, nebo sniuje hladinu homocysteinu v krvi. V naem regionu je potravou přijímáno naprosto nedostatečné mnoství kyseliny listové, proto její doplnění tabletkami není na kodu. Obsahuje ji hlavně zelenina, nejvíce brokolice, dále jahody a játra.
Nedostatek vitamínů skupiny B vede kromě jiného i ke zhorení projevů stresu a nadměrné nervozitě.
Vitamin C
Snad nejznámějí vitamin, který se doporučuje konzumovat ve vysokých dávkách zejména při onemocněních horních cest dýchacích, chřipkách a nachlazení. Nedostatek vitaminu C vede ke zvýené únavě, sníení odolnosti organismu vůči nákazám. Kromě toho je významným antioxidantem (brání nae tělo proti působení kodlivých volných radikálů). Vysoké mnoství vitaminu C obsahují citrusové plody, rajčata, kiwi, červené papriky.
Vitamin D
Tento vitamin je velmi důleitý pro správný vývoj a stav kostí, organismus jej toti potřebuje pro správné hospodaření s vápníkem a fosforem, pro tvorbu a růst zdravých kostí. Obsahují jej sýry, mléčné výrobky obecně, mořské ryby či vaječný loutek. Nedostatek vitaminu D způsobuje křivici, velmi nebezpečné je i předávkování, které vede k průjmům, zvracení a pokození ledvin.
Vitamin E
Významný antioxidant, který chrání před vlivy ivotního prostředí, preventivně působí u onemocnění srdce a cév. V potravě větinou přijímáme nedostatečné mnoství vitaminu E. Velké mnoství vitaminu E obsahují mořské ryby, papriky, lískové oříky a oleje lisované za studena.
Vitamin K
Je potřeba pro tvorbu látek ovlivňujících srálivost krve. Tvoří se pomocí střevní mikroflóry, k jeho tvorbě působí pozitivně konzumace zakysaných mléčných výrobků. Obsahuje ho hlavně zelenina, například květák či hlávkový salát, jeho předávkování nehrozí. Novorozenci nemají po porodu vytvořenu zásobu vitaminu K, a proto je jim preventivně podáván.
Autor: editor
Vloeno: 24.10.14
Sezení s nohou přes nohu můe být závaným prohřekem
proti etiketě, zvlá kdy se pohybujete ve společnosti velmi významných
lidí. Kromě toho, e...
Celý článek
Snídaně je základem naí fyzické i duevní kondice, měla by
toti dodat přiblině čtvrtinu denní potřeby energie. Nestíháte ji?
Snídaně se dá...
Celý článek
Vude se dnes mluví o superpotravinách. Víte, co to vlastně je?
A proč nám můe prospět raw food? Nebo jak si připravíme smoothies?
Více se dozvíte...
Celý článek
Sehnat čerstvé bylinky dnes není velký problém, prodávají se
v květináčích i ve svazcích. Nejčerstvějí přísun kuchyňských
bylinek vám ale zajistí...
Celý článek