KDYŽ ZAČNOU BOLET KLOUBY…

…může to být začínající artróza.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Báječná rodina, www.bajecna-rodina.cz.

Kdo by si nepostěžoval, že ho občas bolí klouby. Všechno přičítáme přibývajícím letům a pomalu se smiřujeme s tím, že už neběháme jako dřív. Ale neuvědomujeme si, že za bolesti kloubů si často můžeme sami nevhodnými pohybovými návyky či nadváhou. Artróza je přesně ten případ. Toto degenerativní kloubní onemocnění postihuje až 17 % lidí starších 45 let a 60 % lidí starších 65 let. Artrózou trpí v naší zemi až 2 miliony pacientů.

Co se děje v kloubech

Chrupavka postupně ztrácí svou původní pevnost a pružnost, rozvlákní se, praská, snižuje se její tloušťka. Praskliny v chrupavce umožňují přímý tlak na kost, která se nalézá pod chrupavkou a jejíž povrch je velmi citlivý. Na okrajích kloubních ploch vzniká nová kostní tkáň – tzv. návalky, které mohou omezovat pohyb, dráždí kloubní pouzdro, později vlivem zánětlivých látek vznikají zánětlivé změny kloubního pouzdra, bolesti a otoky kloubu.

Často si artrózu přivodíme sami

Degenerativní poškození chrupavky může mít samozřejmě více příčin, v naší populaci je nicméně na prvních místech vždy opotřebování kloubů nevhodnými pohybovými návyky, a nadváha. Díky nadváze jsou klouby mnohem více opotřebovány a zatěžovány. Na místě je redukce nadváhy a především dostatek pohybu. „Je potřeba ale zvolit ten správný pohyb. Méně zatížím klouby plaváním nebo jízdou na kole, než když si jdu zaběhat. Varovným signálem by ale měly být pro rodiče děti, které denně vysedávají u počítače, jsou bez pohybu a tloustnou. U nich se vysloveně připravuje živná půda pro onemocnění kloubů,“vysvětluje ortoped MUDr. František Picek.

Můžeme nad artrózou zvítězit?

Především nezapomínejte na poměrně jednoduchý medicínský fakt – nová chrupavka vlivem běžně dostupných farmak nikdy nikomu už nenaroste. „Měli by si to uvědomit všichni, kteří svým prarodičům ve velkém nakupují dárky v podobě chondroprotektiv, ale i ti, kteří se 4. stádiem artrózy podstupují finančně náročnou moderní biologickou léčbu krevní plazmou,“ říká MUDr. Picek. A tak je to zase jen na nás samotných. Počínající artróze lze vyhlásit válku zvýšeným pohybem daného kloubu. Pokud to ještě jde, pomohou pravidelné protahovací cviky. Pokud to už bolest nedovolí, pak je na řadě medikamentózní léč­ba.

Léčba díky plazmě z krve pacienta se začala používat už v roce 2008 ve světové sportovní medicíně.

V roce 2009 ji poprvé v ČR představilo ORP CENTRUM jako pomocnou léčbu při nižších stupních artrózy a především při bolestech svalů a šlach. „Léčbu plazmou využíváme po celé dva roky s přesně danými pravidly, kdy už máme prověřeno, že danému pacientovi skutečně pomůže od bolesti a umožní mu začít se pohybovat a cvičit. Z našich dosavadních zkušeností vyplývá, že po aplikaci plazmy do postiženého místa dochází k ústupu bolesti a následně i významnému zlepšení rozsahu hybnosti. Již více publikovaných studií prokazuje, že k tomu dochází i rychleji a s déle trvajícím účinkem, a to až o 40 % než po aplikaci viskosuplemen­tačních injekcí na bázi hyaluronu,“ dodává ortoped z ORP Centra, dr. František Picek

Ochrana kloubů má své opodstatnění v každém věku

Bolestmi kloubů a jejich onemocněním trpí v posledních letech čím dál tím častěji také mladí lidé. Příčinou může být genetická dispozice, nesprávná životospráva, sportování nebo jde o následek úrazu.

Zvýšená fyzická námaha vede k vyšší tvorbě reaktivních forem kyslíku. Nadbytek kyslíkových radikálů v organizmu způsobuje oxidační poškození bílkovinných struktur a ty pak mohou být příčinou zánětu některých tkání. Rekreační sportovci, kteří nejsou dlouhodobě trénováni na vyšší fyzickou námahu, si mohou snadno způsobit úrazy končetin a kloubů. Jednou z prevencí před takovými úrazy může být zvýšený přísun vitaminů (vitamin C, beta-karoten, vitamin E) a rostlinných antioxidantů (např. flavonoidy a barevné pigmenty), které mají antioxidační účinek.

Jednou z doporučovaných prevencí je také zvýšený příjem některých nutraceutik, jako např. pojivových bílkovin (kolagen, elastin), mukopolysacharidů (chondroitin) nebo jednotlivých cukerných komponent (glukosamin), a to zejména v kombinaci s nutraceutiky s protizánětlivým účinkem. Jde především o omega-3 polynenasycené mastné kyseliny eikosanovou a dokosahexaenovou a metylsulfonylmetan. „Všechny tyto látky lze získat ze správně zvoleného složení denní stravy, jako např. z dostatku ovoce bohatého na barevné pigmenty (borůvky, brusinky, maliny), rybích produktů a zeleniny. U zvýšené fyzické aktivity pak obohacením diety vhodně vybranými doplňky stravy,“ dodává MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc.

Autor: editor
Vloženo: 11.7.12