NA VEČEŘI K PROTINOŽCŮM

Existuje několik světově proslulých klasických kuchyní, jako je francouzská nebo italská, potom něco celosvětově přijaté exotiky, například čínská kuchyně a potom celý americký kontinent, severní i jižní, se svými obrovskými steaky, fazolemi a kukuřicí zakousnuté na severu hamburgery, na jihu tortillou. Co si ale máme myslet o kuchyni australské?

Sto kilometrů do hospody

Australský světadíl, rozlohou velikosti Evropy, zato však s pouhými osmnácti miliony obyvatel, nám nějak nikam nezapadá. Všichni víme, že tu žijí klokani, koaly a další nepochopitelná zvířata, nemluvě o havěti typu jedovatých hadů či krokodýlů. To jsme viděli ve filmu a na Krokodýla Dundeeho se znovu rádi podíváme. Co však tito lidé jedí? Ve filmu většinou něco z konzervy, ale doopravdy? Často také něco z konzervy, protože vzdálenosti jsou v Austrálii obrovské a v mnoha městech dávají „klokani dobrou noc“. Chcete-li si zajít na pivo, skočíte do náklaďáčku a jedete sto kilometrů do nejbližší hospody.

Ale teď vážně. Většina australského obyvatelstva jsou evropští přistěhovalci, mizivé procento tvoří původní obyvatelé – Austrálci (aborigines), asi 1,5 % a více než pět procent jsou Asiaté. Nemůžeme tedy čekat, že by byla australská kuchyně dneška nějak zvlášť ovlivněna způsobem stravování původního obyvatelstva. Naopak světoví šéfkuchaři v touze po něčem novém vyhledávají suroviny, kteří Aboriginové běžně používají k přípravě jídla, aby tak ozvláštnili světovou kuchyni, které trochu vysychají zdroje inspirace.

Kdo to tam žije?

Než se necháme domorodou stravou inspirovat, pojďme se s Aboriginy trochu blíže seznámit. Jsou to černošští australští domorodci, kterých zde nebylo v době příchodu prvních přistěhovalců ani tři sta tisíc. Žili velmi primitivně a využívali vše, co příroda poskytovala, tím nejjednodušším způsobem. Většina obyvatel celkem bez odporu podlehla bílým kolonizátorům a ti je pobili také docela bez potíží. Austrálci nevypadali jako dobrá pracovní síla, tak jako afričtí černoši, a proto byli bělochům úplně k ničemu. Dnes se ovšem všichni tváří jako odvěcí rodní bratři této zbylé hrstky obyvatel, která žije ze státní podpory, povaluje se s lahví piva v jednoduchých příbytcích a příležitostně uspořádá představení pro turisty, které sem cestovní kanceláře přivážejí jako do zoo. Velká část Aboriginů pochopila, že z turistů kouká přece jen větší příjem než kolik jim poskytne stát, a proto se živí prodejem tradičních suvenýrů a hrou na typický nástroj Australanů – digeridoo, velmi dlouhé duté píšťaly, které jsou zdobeny vypálenými vzory. Malá část původního obyvatelstva, žijícího na nepřístupných místech australského kontinentu, žije podle svých tradičních zvyků, loví oštěpem a dodržuje všechny pro nás nepochopitelné rituální zvyky.

Od těchto lidí se snaží kuchaři okoukat něco nového pro zpestření kuchyně – poznat nové druhy australského koření, které je často nečekaně omamné a připomíná všechno možné, naučit se způsobu přípravy jídel pečením v kůře stromů nebo použití mravenců jako kořenící přísady. Ovšem ne každý si chce pochutnávat na hadech, žábách či ježurách.

Přistěhovalci přinesli BBQ

Přesně tak jsou na tom australští přistěhovalci, kteří tvoří více než devadesát procent obyvatelstva. Z původní kuchyně australských domorodců nepřevzali vůbec nic, pouze si upravili stravovací zvyky přinesené z Evropy na místní podmínky. Hlavní místo v jejich kuchyni zaujímá barbeque (BBQ), neboli opékání masa pod širým nebem. Rozličné grily elektrické i na dřevěné uhlí tvoří nejdůležitější výbavu australské kuchyně a nebojte se, v Austrálii s ním vystačíte i o Vánocích. Důležité je vše, co se kolem grilu děje. Čím více hostí, tím lépe chutná. Griluje se všechno možné, dojde i na známého klokana, který je v Austrálii obyčejným domácím zvířetem, jehož maso se konzumuje normálně jako každé jiné. I když v Austrálii není zvykem každý den vařit – oběd zhltnete někde v zaměstnání a na večeři zaběhnete do restaurace nebo si ohřejete něco ze supermarketu. O víkendu je všechno jinak – pozvou se sousedé či příbuzní, každý přinese nějaký kus masa nebo zeleninový salát a všichni svorně pojídají grilované maso z papírových tácků a zapíjejí pivem. I když v poslední době stoupá zájem o víno, přesto pivo stále převažuje jako nápoj podávaný i při rodinných oslavách.

Takže – zdá se, že naše kulinářské pocity budou tentokrát velmi smíšené. Abychom zmatek z Austrálie ještě trochu prohloubili, provedeme vás dvěma naprosto rozdílnými místy Austrálie – městem známým svou operou, Sydney a Tasmánským ostrovem, kde žijí neskutečná zvířata a skoro nikdo tady nebydlí.

V Sydney najdete většinu velkých australských firem, moderní stavby, manažery v oblecích a bílých košilích s kravatou, příjemné počasí, luxusní hotely a restaurace. Tasmánie je ostrov ležící na jih od australského kontinentu a je jedním ze států Australského svazu. Dostanete se tam letadlem či lodí, ale připravte se na těžkou schizofrenii pramenící především z toho, že sice najdete občas městečko s kinem, restaurací a bankou, to vše bude ale oklopeno skalami, lesy a v nich už žijí všechny ta podivná zvířata s neskutečnými jmény, jako walabi, wombat či possum, něco jste už asi slyšeli o ptakopysku a tasmánském čertu, v pralesích žije i tasmánský tygr, kterého ale už dlouho nikdo nespatřil, a který je prý jakýmsi vakovlkem, který loví i velká zvířata, jako jsou ovce, je to ale vačnatec jako koala nebo klokan.

Jestli jste ovšem zklamáni australskou kuchyní, věřte, že vám to dokonale vynahradí australská vína, která ač pěstována opět evropskými přistěhovalci, mají v sobě něco nenapodobitelného, a i když se pěstují hlavně v jižních oblastech, připomínají něco ze suché oranžové australské buše. O nich ale až zase někdy jindy.

Autor: Romana Černá
Vloženo: 9.5.08