JÍZDNÍ POLICISTKA MÁ STRACH O KONĚ

Podpraporčice Radka Sitová (39) se stala první jízdní policistkou v české historii. Nebojácná žena připouští, že občas mívá ve službě strach. Ne však o sebe, ale o koně!

„Ano, občas se bojím, aby se nezranil kůň. Na sebe příliš nemyslím, nebezpečí si nepřipouštím. Jinak bych totiž tuhle práci dělat nemohla,“ svěřila se Sitová.

Pokud jde o nasazení do rizikových akcí, kdy policistům i koním vážně hrozí nebezpečí, Radka vzpomíná zejména na pražskou Národní třídu.

„Před pár lety si tam dali dostaveníčko neonacisté a proti nim stáli anarchisté. Celou oblast změnili na válečnou zónu. Kolem zapálená auta, nad hlavami nám létaly Molotovovy koktejly a dlažební kostky. Tam jsem měla opravdu obavy, aby to koník pode mnou přežil ve zdraví,“ vzpomíná policistka na dramatické okamžiky.

K policii nastoupila hned po maturitě v osmnácti letech a bylo to její vůbec první zaměstnání.

„Asi jsem hledala dobrodružství, a když vznikla jízdní policie, neváhala jsem ani minutu. Neřešila jsem, jestli chci nebo nechci nastoupit, ale jak se dostat jako vůbec první ženská mezi samé chlapy. Oni k sobě holku rozhodně nechtěli a stejný názor měl i velitel. Dost často jsem pak po nástupu slýchala jízlivé poznámky, že ženská se má držet vařečky,“ vzpomíná Radka, která na koni jezdí už od svých třinácti let a na Policejní akademii získala titul bakaláře.

Naštěstí dnes už je situace u pražského jízdního oddělení zcela jiná – zhruba polovinu oddělení tvoří policistky.

A co říká podpraporčice Sitová na fenomenální vítězství šestapadesátiletého žokeje Josefa Váni v letošní Velké pardubické?

„Váňa je krásným příkladem toho, že nás ´zralé´ ještě nikdo nesmí házet do starého železa. Stejně jako on, dokud se udržím v sedle, profesi měnit nehodlám. Jen každý z koňského hřbetu koukáme na svět z jiného úhlu,“ zdůrazňuje Radka.

Závodění ji ale nikdy nelákalo.

„Zajela jsem si pár parkurů a zjistila jsem, že mě mnohem víc naplňuje toulat se s koněm sama přírodou.“

Po službě Radka relaxuje především pohybem.

„Zpočátku jsem byla pro koně tak zapálená, že jsem střídala jen služební a soukromá sedla. Dnes už relaxuji jinak. Místo jezdeckých si obouvám lyžařské boty, kolečkové brusle, beru do ruky squashovou raketu nebo proženu kolo,“ svěřuje se podpraporčice Rad­ka.

Autor: Text a foto Korzo
Vloženo: 4.11.09