Je vaše dítě příliš živé, má problémy s pozorností a soustředěním? Často se hádá, bývá i agresivní? Možná má specifickou poruchu chování, pro niž se dosud používal termín lehká mozková dysfunkce (LMD). Před nedávnem se místo LMD začal používat termín ADD (Attention Deficit Disorders – poruchy pozornosti).
Pro toto nové pojmenování byl zvolen hlavní příznak této poruchy – problémy s pozorností. Není už z něj tak jasně patrné, že jedná o poruchu funkce centrální nervové soustavy. Podle příznaků je ADD dále dělena a popisována ve skupinách:
ADD+H – porucha pozornosti ve spojení s hyperaktivitou
ADD-H – porucha pozornosti bez hyperaktivity
ADHD – ve spojení s agresivitou
ODD – opoziční chování
Opoziční chování se vyskytuje přibližně u 60 % dětí s ADHD, přesto se u nás tento termín příliš nepoužívá. ADHD je zkratka amerického názvu Attention-Deficit Hyperaktivity Disorder, tj. syndrom poruchy deficitu pozornosti s hyperaktivitou, nebo ‚specifické poruchy chování‘. ADHD lze definovat jako vývojovou poruchu, charakterizovanou nepřiměřeným stupněm pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Potíže jsou chronické a nelze je vysvětlit na základě neurologických, senzorických nebo motorických postižení, mentální retardace nebo závažných emocionálních problémů. Moderní medicína nevysvětluje příčinu jevu, jako je ADHD, tak dostatečně, abychom lékařskými přístroji byli schopni tento syndrom diagnostikovat. Při diagnostikování ADHD se proto opíráme především o určité symptomy v chování dítěte. Výskyt ADHD u dítěte nemusí nutně znamenat další poruchy učení, jako jsou dyslexie či dysgrafie, i když se mohou vyskytovat společně.
Klíčovým symptomem ADHD je porucha pozornosti. Rozděluje se na dvě formy:
Dalším projevem je porucha aktivity – rozlišují se dvě formy poruchy aktivity:
Hyperaktivní dítě se vyznačuje velkým množstvím energie, vysokou živostí, neposedností. Hypoaktivní dítě je naopak apatické, neprojevuje zájem o pohyb. S hyperaktivitou se pojí impulzivita. Dítě reaguje na přicházející podněty zcela bezprostředně, překotně a zbrkle. Jedná ukvapeně, reaguje prudce a nepřiměřeně. Charakteristické pro impulzivní dítě také je, že všechno chce mít hned, na nic nedokáže čekat.
V souvislosti s ADHD se mohou objevovat i poruchy spánku ve formě potíží s usínám, probouzení v průběhu noci a nočních děsů. Dalším projeven ADHD jsou poruchy pohybové koordinace, které mohou jít od problémů s jemnou motorikou (zavazování tkaniček, zapínání knoflíků) po poruchy hrubé motoriky či dokonce křečovité pohyby.
Děti s ADHD jsou často intelektově nadprůměrně vyspělé, výsledky inteligenčních testů často kolísají od podprůměrných k nadprůměrným výsledkům. Je to dáno charakteristickým projevem ADHD – špatným soustředěním či krátkodobou pamětí. U dětí s ADHD lze očekávat výskyt poruch učení, čtení či psaní, většinou nemívají problémy s matematikou či dalšími logickými vědami.
V kojeneckém věku mají děti problémy se spánkem, nechtějí pít, špatně přibývají na hmotnosti. Velmi často se bez příčiny rozpláčou a jejich křik a pláč nejsou k utišení. U dětí s ADHD můžeme pozorovat různé typy chování, které jsou pro ADHD příznačné. Jedná se většinou o nepružnost, neochotu změnit stanovisko nebo přizpůsobit se situaci, vztahovačnost a přecitlivělost na reakce okolí, náladovost, sklon k agresi a negativistickým přístupům, nesnášenlivost, neschopnost podřídit se autoritě, hádavost. Asi u třetiny dětí s ADHD se vyskytují příznaky deprese a úzkosti. U dětí s ADHD se objevuje velmi intenzivní vzdor vůči dospělým, i když od nich vyžadují stálou pozornost a péči.
I když přesné příčiny stanovit nelze, přesto se prokazuje souvislost se vznikem ADHD a problémy v prenatálním vývoji – onemocnění matky, předčasný porod, rizikový životní styl matky v době těhotenství – kouření, alkohol, užívání drog, nevhodných léků. Jedná se o abnormální situace, k nimž došlo v době vývoje mozku nebo se může jednat o následek nedostatečného zásobení mozku kyslíkem v průběhu porodu. ADHD se projevuje častěji u chlapců, má se za to, že se jedná o dědičnou poruchu, která se u jednovaječných dvojčat projeví téměř stoprocentně u obou dětí a její dědičnost probíhá v mužské linii.
Závažné problémy pro dítě s ADHD nastávají v okamžiku zahájení školní docházky nebo i dříve v mateřské škole. Vznikají konfliktní situace způsobené chováním dítěte, to se však do těchto situací dostává naprosto neuvědoměle. Je nezbytný profesionální přístup pedagogů, kteří musí vědět, jak s takovým dítětem jednat, neboť jeho chování nemohou změnit.
Proto by měla být správná diagnóza ADHD stanovena ještě před zahájením školní docházky (odhalení poruchy je možné již u čtyřletého dítěte). Díky moderní medicíně je možno začít s ovlivňováním činnosti mozku směrem k harmonizaci mozkové aktivity a vyzrávání nervové soustavy pomocí metody EEG-Biofeedback, kterou praktikuje dostatečné množství speciálně vyškolených odborníků z oblasti psychologie a medicíny. Díky ní se zlepšuje pozornost dítěte, prodlužuje se schopnost koncentrace, zvyšuje se sebeovládání a ustupují i ostatní zmíněné symptomy. Tato metoda je založena na ovlivňování mozku tak, aby sám rozvíjel a učil „sám sebe“. Účinek EEG-Biofeedbacku je trvalý a je účinný v 60 – 90 % podle obtížnosti problému. Podrobnosti o této metodě najdete v některém z dalších článků v této sekci.
Autor: Eva Fialová
Vloženo: 1.5.08
Každý člověk je jiný. Vidíme to už na nejmenších. Zatímco
jedno batole sedí v koutku a mlčky pozoruje při hře své vrstevníky,
druhé se dere do...
Celý článek
Víte, kdy je vaše miminko nejkrásnější? Přece když spí!
Prostičká hádanka, na niž znaly správnou odpověď už naše prabáby.
Proč je v takovém okamžiku...
Celý článek
Připraveno ve spolupráci s časopisem Báječná rodina, www.bajecna-rodina.cz.
Choroby kardiovaskulárního systému, vysoký krevní tlak, vysoká
hladina...
Celý článek
Společnost Porsche Praha-Smíchov, připravila ve spolupráci s MUDr.
Lucií Cingrošovou, zábavní odpoledne pro děti, které se aktuálně léčí
nebo již...
Celý článek