Facebook
HLEDÁNÍ               DNES JE 13.11.2018
ZAREGISTRUJTE SE    |    ZAPOMNĚLA JSTE HESLO ?

JMÉNO         HESLO  

DÍKY REGISTRACI ZÍSKÁTE MOŽNOST PŘISPÍVAT DO DISKUZÍ A POKLÁDAT OTÁZKY V PORADNÁCH
Elektronické Miminko zakoupíte zde
Elektronické Auto4drive zakoupíte zde

VELETRH ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU BIOSTYL – ECOWORLD 2018

Veletrh zdravého životního stylu BIOSTYL – ECOWORLD 2018 – letos společně s veletrhem krásy INTERBEAUTY PRAGUE 2018 9. – 11. 11. 2018, Výstaviště...
Celý článek

JAKOU POVAHU MÁ VAŠE DÍTĚ?

Každý člověk je jiný. Vidíme to už na nejmenších. Zatímco jedno batole sedí v koutku a mlčky pozoruje při hře své vrstevníky, druhé se dere do...
Celý článek

PSÍ CHLUPY? NEMUSÍ BÝT PO CELÉM BYTĚ!

Váš psí miláček je vám nade vše, ale ty věčné problémy s chlupy po bytě, těch byste se docela ráda zbavila. Línání se zpravidla objevuje na jaře,...
Celý článek

ZÁŘÍ JE IDEÁLNÍ PRO NÁVRAT KE ZDRAVÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU. FESTIVAL EVOLUTION VÁM V TOM POMŮŽE.

Možná už vyhlížíte konec léta a těšíte se, až pošlete své školáky opět do lavic, protože vymýšlení prázdninového programu je kapitola sama o sobě....
Celý článek

HARFA ZAHAJUJE PRÁZDNINY BRITSKÝM HUMOREM

Letos se už posedmé otevírá v pražském Obchodním centru Galerie Harfa na střeše divadelní scéna. Zahajuje už 1. července a o dva dny později se...
Celý článek

JAK ROSTOU LIDSKÉ KOSTI

Soubor kostí tvoří v našem těle kosterní soustavu – kostru. Kosti jsou spojeny kloubními, vazivovými a chrupavčitými spoji a vytvářejí pasivní pohybový aparát. Kostra také chrání vnitřní orgány, zejména lebka (mozek) a kosti hrudníku (plíce). Základ kostry se utváří v prenatálním období, vývoj kostí se ale dokončuje až po narození, kdy dochází k postupné osifikaci, neboli kostnatění. Díky tomu mohou lidské kosti v dětském období růst.

Vývoj a růst kostí z vazivového či chrupavčitého základu probíhá až cca do osmnáctého roku věku. Proto je po celou dobu dětství i dospívání důležité složení stravy. Bez důležitých stavebních látek se totiž kosti nemohou správně vyvíjet.

Kostra se skládá ze tří typů kostí – dlouhých, krátkých a plochých. Typ kosti má vliv na její růst a osifikaci. Například u dlouhých kostí probíhá osifikace od prostředka délky kosti, kde leží tzv. osifikační jádro a odsud se šíří k oběma koncům. Tam se vytvářejí samostatná osifikační jádra a z nich probíhá osifikace konců dlouhých kostí. Krátké kosti osifikují výhradně z jednoho osifikačního jádra. Proč právě osifikaci věnujeme takovou pozornost? Její stupeň totiž přímo souvisí s vývojem a stupněm biologické vyspělosti.

Měli bychom také vědět, že kromě vhodné výživy existují i mechanické vlivy na vývoj kostí. Nevhodný tlak nebo tah, nadměrná zátěž, to vše může nepříznivě působit na skelet našeho potomka. A co může takové situace způsobit? U kojence nebude takových rizik mnoho, za zmínku stojí především nevhodné předčasné posazování nebo dlouhodobý pobyt v různých stoličkách nebo chodítku, v nichž dítě setrvává v poloze pro jeho věk neadekvátní. U starších dětí už bude příležitostí mnohem víc. Vzpomeňme třeba na malé sportovce, kteří nadměrně namáhají svůj pohybový aparát, zejména pokud se jedná jednostrannou zátěž u některých sportů, jako je tenis, nebo náročné fyzické výkony u hokeje nebo lyžování. Úloha rodičů by neměla spočívat v povzbuzování k stále vyšším výkonům, ale udržení aktivity v přijatelném rozsahu.

Co nevíte o kostech

Pevnost kosti je značná. V experimentálních zkouškách v podélném směru snese zátěž až 600 kg v lomu až 300 kg, lebeční kosti snesou zatížení povrchu až 650 kg. Nejméně odolná je kost ve zkrutu, kdy odolá mnohem menšímu zatížení, například klíční kost praská již při zatížení 8 kg. Všechny tyto hodnoty jsou ale menší u živých kostí v těle, protože zde spolupůsobí také napětí a tah svalstva.

Skelet můžeme rozdělit na osovou kostru, která se skládá z páteře, hrudníku a lebky a kostru končetin. Současný způsob života páteř významně zatěžuje jednostranným způsobem, a tak není divu, že potíže s páteří dnes mívají i velmi mladí lidé, dokonce i děti. Páteř se skládá z obratlů a to 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 4 – 5 kostrčních, které srůstají v kost kostrční. Obratle jsou spojeny meziobratlovými destičkami (ploténkami), jejichž celková výška tvoří až čtvrtinu celkové délky páteře, dále vazivovými spojeními a meziobratlovými klouby. Lidská páteř není rovná, ale má typická zakřivení, a to dvě lordózy (vyklenutí směrem vpřed) a dvě kyfózy (vyklenutí směrem dozadu), které se střídají. U novorozence nejsou lordózy pevně fixovány a vytvářejí se až cca do šesti let věku. Krční lordóza se upevňuje v době zvedání hlavičky na břiše (tzv. pasení hříbátek), bederní lordóza vzniká až v době, kdy kojenec začíná sedět a chodit.

Zdravý vývoj páteře

Pokud dítě není postiženo nějakou vrozenou vývojovou vadou páteře, jeho páteř je nezatížena civilizačními projevy (dlouhé sezení při práci, málo vhodného pohybu) a záda je nebolí. K bolestem zad dochází spíše u dospělých vlivem přetížení nebo jednostranného zatížení. Bohužel však již u školních dětí často pozorujeme deformity páteře způsobené například dlouhým hraním počítačových her. Měli bychom od dětství pěstovat v našich potomcích zdravé pohybové návyky, pěstovat s nimi vhodné sporty, navštěvovat zařízení, kde pořádají cvičení pro děti. Lépe je tak připravíme na dobu školní docházky, kdy budou několik hodin denně sedět v lavicích a jejich páteř bude trpět prvními projevy jednostranné zátěže.

Kostra hraje kromě funkce opory a ochrany také důležitou roli pro využití některých látek (např. vápníku) v organismu a také se podílí na krvetvorbě prostřednictvím kostní dřeně. Velmi významná je úloha vápníku a vitamínu D. Vápník se ukládá do kostních krystalů, kde společně s fosfáty vytváří anorganickou část kostní tkáně. Kostní a zubní tkáň je zásobárnou 99 procent všech zásob vápníku v našem těle. Velký význam na vývoj kostí dítěte má zásoba vitamínu D už v těle těhotné ženy a tento faktor ovlivňuje i další mineralizaci kostí v postnatálním období. Důležitou roli hrají také vitamín K a fosfor. Nedostatek vitamínu D v dětském věku se projeví vznikem křivice (rachitis), kdy nejsou kosti dostatečně mineralizovány a chrupavčitá složka není adekvátně nahrazována kostní tkání. Přitom 90 procent kostní hmoty se vytváří do adolescentního věku, proto je právě v dětství a období dospívání tak důležité dbát na dostatečné zásobení organismu vápníkem a vitamínem D. Mateřské mléko ani umělá náhrada nedokážou pokrýt zcela dostatečný příjem vitamínu D, proto se tento vitamín podává kojencům od prvního týdne života až do ukončení jednoho roku a v druhém roce v době zimních měsíců. Důležitým zdrojem vitamínu D je totiž mimo jiné i sluneční záření. Při přechodu na pevnou stravu jsou pak zdrojem tohoto nenahraditelného vitamínu hlavně rybí tuk, játra či žloutek a samozřejmě mléčné výrobky.

Podle studií z let 2007–2011, které provedla Společnost pro výživu, je příjem vápníku dostatečný v batolecím a předškolním věku dětí, později se však příjem mléka a tím i vápníku dále snižuje. Tento trend platí i pro dospělou populaci. Studie také ukázala, že s rostoucím věkem dospělé populace klesá především spotřeba kysaných mléčných výrobků. Ty jsou z hlediska svého složení nejvíce doporučovaným mléčným výrobkem. Podle aktuální studie Společnosti pro výživu z roku 2013 více než tři čtvrtiny respondentů přijímá potravou nedostatečné množství vitaminu D.

Na zdravém vývoji pohybového aparátu se kromě kostí podílejí i pevné svaly a dobře rozvinutá nervová soustava. Kostní tkáň se ale po čtvrté dekádě života postupně redukuje a vzniká riziko rozvoje osteoporózy. Proto bychom měli u svých dětí dbát na dosažení maximální kostní hmoty v mládí.

Sledování správného vývoje kostí patří mezi úkoly pediatra, který během preventivních prohlídek zjišťuje parametry tělesného růstu. Již od narození se sleduje obvod hlavy a její růst (s tím souvisí i osifikace fontanel na lebce), důležitá je také výška a hmotnost. Protože všechny děti pochopitelně nejsou stejné, slouží pro posouzení přiměřenosti růstu tzv. percentilové grafy. Najdete je v dětském zdravotním průkazu, jsou však určeny pro pediatra, který s nimi umí pracovat. Zjednodušeně řečeno – průběžně získané hodnoty se do grafu zaznamenají a jejich spojnice vyjadřuje růstovou křivku konkrétního dítěte. Pokud měření probíhá pravidelně, měla by růstová křivka odpovídat souběžně s percentilovými křivkami grafu.


Autor: jž
Vloženo: 5.6.14

PŘÍČINOU BOLESTI ZAD MŮŽE BÝT I SEZENÍ S NOHOU PŘES NOHU

Sezení s nohou přes nohu může být závažným prohřeškem proti etiketě, zvlášť když se pohybujete ve společnosti velmi významných lidí. Kromě toho, že...
Celý článek

JAKÝ JE PŘÍBĚH VAŠÍ SNÍDANĚ?

Snídaně je základem naší fyzické i duševní kondice, měla by totiž dodat přibližně čtvrtinu denní potřeby energie. Nestíháte ji? Snídaně se dá...
Celý článek

CO JSOU SUPERPOTRAVINY, RAW FOOD NEBO SMOOTHIES?

Všude se dnes mluví o superpotravinách. Víte, co to vlastně je? A proč nám může prospět raw food? Nebo jak si připravíme smoothies? Více se dozvíte...
Celý článek

BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA

Sehnat čerstvé bylinky dnes není velký problém, prodávají se v květináčích i ve svazcích. Nejčerstvější přísun kuchyňských bylinek vám ale zajistí...
Celý článek