JAK ROSTOU LIDSKÉ KOSTI

Soubor kostí tvoří v našem těle kosterní soustavu – kostru. Kosti jsou spojeny kloubními, vazivovými a chrupavčitými spoji a vytvářejí pasivní pohybový aparát. Kostra také chrání vnitřní orgány, zejména lebka (mozek) a kosti hrudníku (plíce). Základ kostry se utváří v prenatálním období, vývoj kostí se ale dokončuje až po narození, kdy dochází k postupné osifikaci, neboli kostnatění. Díky tomu mohou lidské kosti v dětském období růst.

Vývoj a růst kostí z vazivového či chrupavčitého základu probíhá až cca do osmnáctého roku věku. Proto je po celou dobu dětství i dospívání důležité složení stravy. Bez důležitých stavebních látek se totiž kosti nemohou správně vyvíjet.

Kostra se skládá ze tří typů kostí – dlouhých, krátkých a plochých. Typ kosti má vliv na její růst a osifikaci. Například u dlouhých kostí probíhá osifikace od prostředka délky kosti, kde leží tzv. osifikační jádro a odsud se šíří k oběma koncům. Tam se vytvářejí samostatná osifikační jádra a z nich probíhá osifikace konců dlouhých kostí. Krátké kosti osifikují výhradně z jednoho osifikačního jádra. Proč právě osifikaci věnujeme takovou pozornost? Její stupeň totiž přímo souvisí s vývojem a stupněm biologické vyspělosti.

Měli bychom také vědět, že kromě vhodné výživy existují i mechanické vlivy na vývoj kostí. Nevhodný tlak nebo tah, nadměrná zátěž, to vše může nepříznivě působit na skelet našeho potomka. A co může takové situace způsobit? U kojence nebude takových rizik mnoho, za zmínku stojí především nevhodné předčasné posazování nebo dlouhodobý pobyt v různých stoličkách nebo chodítku, v nichž dítě setrvává v poloze pro jeho věk neadekvátní. U starších dětí už bude příležitostí mnohem víc. Vzpomeňme třeba na malé sportovce, kteří nadměrně namáhají svůj pohybový aparát, zejména pokud se jedná jednostrannou zátěž u některých sportů, jako je tenis, nebo náročné fyzické výkony u hokeje nebo lyžování. Úloha rodičů by neměla spočívat v povzbuzování k stále vyšším výkonům, ale udržení aktivity v přijatelném rozsahu.

Co nevíte o kostech

Pevnost kosti je značná. V experimentálních zkouškách v podélném směru snese zátěž až 600 kg v lomu až 300 kg, lebeční kosti snesou zatížení povrchu až 650 kg. Nejméně odolná je kost ve zkrutu, kdy odolá mnohem menšímu zatížení, například klíční kost praská již při zatížení 8 kg. Všechny tyto hodnoty jsou ale menší u živých kostí v těle, protože zde spolupůsobí také napětí a tah svalstva.

Skelet můžeme rozdělit na osovou kostru, která se skládá z páteře, hrudníku a lebky a kostru končetin. Současný způsob života páteř významně zatěžuje jednostranným způsobem, a tak není divu, že potíže s páteří dnes mívají i velmi mladí lidé, dokonce i děti. Páteř se skládá z obratlů a to 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 4 – 5 kostrčních, které srůstají v kost kostrční. Obratle jsou spojeny meziobratlovými destičkami (ploténkami), jejichž celková výška tvoří až čtvrtinu celkové délky páteře, dále vazivovými spojeními a meziobratlovými klouby. Lidská páteř není rovná, ale má typická zakřivení, a to dvě lordózy (vyklenutí směrem vpřed) a dvě kyfózy (vyklenutí směrem dozadu), které se střídají. U novorozence nejsou lordózy pevně fixovány a vytvářejí se až cca do šesti let věku. Krční lordóza se upevňuje v době zvedání hlavičky na břiše (tzv. pasení hříbátek), bederní lordóza vzniká až v době, kdy kojenec začíná sedět a chodit.

Zdravý vývoj páteře

Pokud dítě není postiženo nějakou vrozenou vývojovou vadou páteře, jeho páteř je nezatížena civilizačními projevy (dlouhé sezení při práci, málo vhodného pohybu) a záda je nebolí. K bolestem zad dochází spíše u dospělých vlivem přetížení nebo jednostranného zatížení. Bohužel však již u školních dětí často pozorujeme deformity páteře způsobené například dlouhým hraním počítačových her. Měli bychom od dětství pěstovat v našich potomcích zdravé pohybové návyky, pěstovat s nimi vhodné sporty, navštěvovat zařízení, kde pořádají cvičení pro děti. Lépe je tak připravíme na dobu školní docházky, kdy budou několik hodin denně sedět v lavicích a jejich páteř bude trpět prvními projevy jednostranné zátěže.

Kostra hraje kromě funkce opory a ochrany také důležitou roli pro využití některých látek (např. vápníku) v organismu a také se podílí na krvetvorbě prostřednictvím kostní dřeně. Velmi významná je úloha vápníku a vitamínu D. Vápník se ukládá do kostních krystalů, kde společně s fosfáty vytváří anorganickou část kostní tkáně. Kostní a zubní tkáň je zásobárnou 99 procent všech zásob vápníku v našem těle. Velký význam na vývoj kostí dítěte má zásoba vitamínu D už v těle těhotné ženy a tento faktor ovlivňuje i další mineralizaci kostí v postnatálním období. Důležitou roli hrají také vitamín K a fosfor. Nedostatek vitamínu D v dětském věku se projeví vznikem křivice (rachitis), kdy nejsou kosti dostatečně mineralizovány a chrupavčitá složka není adekvátně nahrazována kostní tkání. Přitom 90 procent kostní hmoty se vytváří do adolescentního věku, proto je právě v dětství a období dospívání tak důležité dbát na dostatečné zásobení organismu vápníkem a vitamínem D. Mateřské mléko ani umělá náhrada nedokážou pokrýt zcela dostatečný příjem vitamínu D, proto se tento vitamín podává kojencům od prvního týdne života až do ukončení jednoho roku a v druhém roce v době zimních měsíců. Důležitým zdrojem vitamínu D je totiž mimo jiné i sluneční záření. Při přechodu na pevnou stravu jsou pak zdrojem tohoto nenahraditelného vitamínu hlavně rybí tuk, játra či žloutek a samozřejmě mléčné výrobky.

Podle studií z let 2007–2011, které provedla Společnost pro výživu, je příjem vápníku dostatečný v batolecím a předškolním věku dětí, později se však příjem mléka a tím i vápníku dále snižuje. Tento trend platí i pro dospělou populaci. Studie také ukázala, že s rostoucím věkem dospělé populace klesá především spotřeba kysaných mléčných výrobků. Ty jsou z hlediska svého složení nejvíce doporučovaným mléčným výrobkem. Podle aktuální studie Společnosti pro výživu z roku 2013 více než tři čtvrtiny respondentů přijímá potravou nedostatečné množství vitaminu D.

Na zdravém vývoji pohybového aparátu se kromě kostí podílejí i pevné svaly a dobře rozvinutá nervová soustava. Kostní tkáň se ale po čtvrté dekádě života postupně redukuje a vzniká riziko rozvoje osteoporózy. Proto bychom měli u svých dětí dbát na dosažení maximální kostní hmoty v mládí.

Sledování správného vývoje kostí patří mezi úkoly pediatra, který během preventivních prohlídek zjišťuje parametry tělesného růstu. Již od narození se sleduje obvod hlavy a její růst (s tím souvisí i osifikace fontanel na lebce), důležitá je také výška a hmotnost. Protože všechny děti pochopitelně nejsou stejné, slouží pro posouzení přiměřenosti růstu tzv. percentilové grafy. Najdete je v dětském zdravotním průkazu, jsou však určeny pro pediatra, který s nimi umí pracovat. Zjednodušeně řečeno – průběžně získané hodnoty se do grafu zaznamenají a jejich spojnice vyjadřuje růstovou křivku konkrétního dítěte. Pokud měření probíhá pravidelně, měla by růstová křivka odpovídat souběžně s percentilovými křivkami grafu.

Autor: jž
Vloženo: 5.6.14