JSOU ROVNÁTKA JEN MÓDNÍ ZÁLEŽITOST?

Čím dál častěji potkáváme -náctileté, kteří se pyšní svými rovnátky. Občas se s nimi setkáme i u dospělých. Zda se jedná o „módní doplněk“ či nutnou léčbu, nad tím se zamýšlí MUDr. Bohdana Jelečková ze Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Móda nebo nutnost?

Po čtyřech letech práce na ortodontickém oddělení jsem se nedávno zamyslela nad tím, proč lidé nejčastěji vyhledávají naši pomoc a co od nás očekávají praktičtí zubní lékaři.

U spousty lidí stále panuje představa, že rovnátka jsou pro děti a léčí se jimi křivé zuby. Pokud člověk vyhledá naši pomoc sám, bez doporučení praktického zubního lékaře, pak jej většinou přivádí estetický problém. Současná společnost klade stále větší nároky na „krásu“ a k obrazu atraktivního člověka neodmyslitelně patří úsměv plný bílých a rovných zubů. Pozitivní je, že přichází stále více dospělých lidí, kteří chtějí svůj problém řešit. Ve společnosti už se tedy šíří poznatek, že rovnátka nejsou jen pro děti, že zuby se dají srovnat i v pozdějším věku (má nejstarší pacientka měla v době zahájení léčby 63 let). Není výjimkou, když se rodič doprovázející několik měsíců své dítě na ošetření mezi řečí zeptá, jestli by nešlo srovnat taky jeho zuby a ke svému překvapení zjistí, že je to možné.

Z uvedeného vyplývá, že věk není kriteriem pro zahájení ortodontické léčby. Jediné, čím jsme limitováni, je stav kosti a parodontu. U pacientů s paradentózou je před ortodontickou léčbou nutné parodontologické předléčení a perfektní zvládnutí ústní hygieny.

Většina pacientů, které odesílají na naše pracoviště praktičtí zubní lékaři, jsou děti. Spektrum problémů je zde velmi široké a stejně tak jsou různorodé naše léčebné postupy. U dětí s dočasným chrupem zahajujeme léčbu jen výjimečně u vad, které mohou výrazněji ovlivnit růst čelistí.

V období smíšeného chrupu (přibližně mezi 6. – 9. rokem) využíváme k léčbě často snímací aparáty. Hlavní snahou v tomto období je podpořit růst čelistí a upravit mezičelistní vztahy. Pokud má pacient ještě další vady, jako např. retinované (neprořezané) zuby nebo odchylky v postavení jednotlivých zubů, pak po výměně chrupu následuje ještě léčba fixním aparátem. V posledních letech je trend, využívat i v době smíšeného chrupu fixní aparát. Léčba je pak rychlejší a efektivnější.

Většinu ortodontických vad dnes řešíme v pozdním období výměny chrupu (přibližně od 10 let věku) nebo ve chrupu stálém a k léčbě využíváme fixní aparát. Průměrná doba léčby je závislá na typu a závažnosti vady. U jednoduchých vad je to přibližně jeden rok, u vad závažných může přesahovat i tři roky. Mnoho pacientů si také neuvědomuje, že sejmutím pevných rovnátek léčba nekončí. Pacient přechází do tzv. retenční fáze léčby, kdy se výsledný stav stabilizuje. K retenci využíváme jednak snímací deskové aparáty – retenční desky nebo fixní retainery – drátek vytvarovaný podle vnitřních plošek zubů, který se na jejich povrch adaptuje kompozitním materiálem. Období retence by mělo být minimálně tak dlouhé, jak byla dlouhá aktivní léčba, u rostoucích pacientů do ukončení růstu a u některých typů vad, které mají velkou tendenci k recidivě, je doživotní.

Zvláštní skupinu našich pacientů pak tvoří ti, které odeslal na naše pracoviště zubní lékař se speciálním požadavkem na zlepšení situace v ústech před jiným stomatologickým ošetřením. Tato oblast naší činnosti je bohužel i mezi odbornou veřejností stále poměrně málo známá a jsou zde velké rozdíly mezi lékaři, kteří mají o spolupráci zájem a těmi, kteří se o novinky z jiných oborů nezajímají. Pomocí fixní ortodontické léčby jsme schopni např. upravit postavení zubů, které mají být následně proteticky ošetřeny a jejich pozice není optimální, dále jsme schopni pohybem zubů stimulovat tvorbu kosti, čímž zlepšíme podmínky pro následnou implantaci. U pacientů s mezerou po nezaloženém nebo extrahovaném zubu jsme často schopni mezeru uzavřít a ušetřit jim nemalé finanční náklady na protetické ošetření chrupu. U parodontolo­gických pacientů s vějířovitým rozestupem zubů je možné vzniklé mezery uzavřít. Podmínkou ovšem je předchozí parodontologická léčba a dobrá ústní hygiena.

Co si musí pacient odepřít

Jako vše má i fixní ortodontická léčba svá úskalí a člověku, který se rozhodne ji podstoupit, přináší do života určitá omezení, která se týkají především stravovacích návyků, ústní hygieny a pocitu nepohodlí. Každý, kdo si nechá nasadit rovnátka, se musí např. rozloučit s požitkem, který mu přináší zakousnutí se do celého jablka. Z jídelníčku musí zcela vyloučit tvrdé věci jako topinky, celou mrkev nebo již zmiňované celé jablko. Po celou dobu léčby klademe velký důraz na dokonalou ústní hygienu. Čistit zuby je nutné po každém jídle a čištění zubů je s rovnátky časově náročné. Také je třeba nakoupit speciální pomůcky – měkký kartáček, jednosvazkový kartáček, mezizubní kartáčky a další. Každý ortodontista by pak měl pacienta podrobně seznámit s technikou čištění zubů a úroveň ústní hygieny pravidelně kontrolovat.

Není to vždy příjemné

Ortodontická léčba přináší pacientovi určitý pocit diskomfortu. Někdo popisuje pouze nepříjemné pocity, brnění zubů, někdo hovoří o bolesti. Obecně lze říci, že čím silnější byla motivace před léčbou, tím lépe pacient nepohodlí snáší a lépe spolupracuje. Pocit bolesti nebo jiné nepříjemné vjemy se obvykle nejsilněji projevují bezprostředně po nasazení aparátu a trvají průměrně 1–5 dnů.

Mezi lidmi a některými zubními lékaři stále panují obavy z fixní ortodontické léčby. Pokud však pacient dochází pravidelně na kontroly a dodržuje doporučení ortodontisty a dentální hygienistky, pak se nemusí o zdraví svých zubů obávat. Takže na závěr dobrá zpráva – hezké zuby může mít každý!

Autor: editor
Vloženo: 25.11.09