KDYŽ NÁM HLAVA TŘEŠTÍ

Záchvat migrény zažije během života 15–20 procent žen a 6–7 procent mužů. Přes devadesát procent populace mělo někdy v životě období s významnými bolestmi hlavy. Primáře Neurologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce MUDr. Miroslava Kaliny jsme se zeptali, jak se migréna projevuje:

„Migréna je jedním z mnoha typů bolestí hlavy. Běžná migréna neboli migréna bez aury (80 % migrén) se projevuje jako záchvatovitá bolest nejčastěji jedné poloviny hlavy, často s nevolností nebo zvracením, ale bez neurologických příznaků. Ve 20 procentech se jedná o migrénu s aurou (tzv. klasická migréna), kterou provázejí úvodní příznaky vznikající v mozkové kůře, jako např. poruchy vidění, brnění, necitlivost či vzácně poruchy hybnosti na polovině těla. Trvání bolestí je různé, od 1–2 hodin až po několik dnů.

Pro migrény je typické, že mezi záchvaty je nemocný zcela bez obtíží. Příčiny migrény nejsou dodnes úplně známé, jisté je pouze to, že jde o poruchu prokrvení mozku. Záchvaty migrény v plně vyvinuté formě znemožňují normální činnost. Nemocnému vadí i minimální hluk, ostřejší světlo, pohyb, polovina nemocných má žaludeční nevolnost, která někdy přechází ve zvracení. Je nutný klid, ticho, tlumené světlo. Pro nemocné s velkým počtem záchvatů jsou tyto stavy zničující, mají pracovní problémy pro časté absence a často i problémy v mezilidských vztazích. Migréna postihuje častěji ženy než muže. Velmi často se u žen objevuje závislost záchvatů migrény na hormonálním cyklu, který má vliv na větší labilitu vnitřního prostředí. Migrény se také nezřídka objevují po menarché (první menstruaci) a ustávají v menopauze. U obou pohlaví nastává nejvíce obtíží v produktivním věku, kdy je více provokačních a stresujících momentů.

Existuje genetická dispozice pro migrénu?

Nepochybná je genetická podmíněnost a u značné části nemocných může jít o dědičnou záležitost. V mnohých rodinách je migréna zastoupena ve všech generacích. Migréna se objevuje již v dětském věku, největší výskyt je ale v dospělosti, kdy se také uplatní nejvíce provokujících momentů, ke kterým patří stres, velký hluk, velké světelné kontrasty, změny počasí, alkohol, některé potraviny, dietní chyby, jako hladovění nebo naopak přejídání, nadměrné kouření, menstruace či ovulace u žen, nevyspání, některé pachy atd. Příčinou záchvatovitých bolestí hlavy mohou být však i závažná onemocnění mozku, jako zúžení přívodných mozkových tepen, nezhoubný mozkový nádor a jiné cévní anomálie.

Je vhodné vyhledat s migrénou lékaře?

Každý nemocný s migrénou by měl být jednou v životě důkladně neurologicky vyšetřen, včetně computerové tomografie (CT) mozku a elektroencefa­lografie (EEG). Mají-li lékaři podezření na postižení přívodných mozkových nebo nitrolebních tepen, je indikováno ultrasonografické vyšetření, jímž lze zjistit průtokové poměry v tepnách na krku nebo v mozku. Při závažném podezření na mozkovou patologii doplňujeme ještě vyšetření magnetickou rezonancí.

Dokáže dnes medicína migrénu léčit?

Léčbu dělíme na preventivní a tzv. záchrannou. V obou případech se jedná o léčbu medikamentózní. Pro preventivní terapii, která se podává při více než třech plně vyvinutých záchvatech za měsíc, jsou vhodné některé moderní léky proti epilepsii, antihypertonikum či některá moderní antidepresiva. Pro záchrannou léčbu, tj. při již vyvinutém záchvatu, neexistovaly ještě před pětadvaceti lety žádné účinné léky. Situace se změnila na počátku 90. let s objevením léků ze skupiny triptanů, které dokážou zastavit i plně vyvinutý záchvat.

Autor: Daniela Pražanová
Vloženo: 6.5.08