ZIMNÍ JÍDELNÍČEK NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY

Méně slunečního svitu, horší zásobování čerstvou zeleninou, zhoršená kvalita ovzduší. To vše se rýmuje s podzimním a zimním obdobím v našich krajích. Není tedy divu, že se s ubývajícím sluníčkem začínáme poohlížet po pultech lékáren a přemýšlíme o tom, zda náš organismus nepotřebuje nějakou tu vitamínovou vzpruhu. Pro těhotné ženy by péče o vyváženou stravu měla být obzvlášť důležitá. Prenatální vývoj miminka je totiž výrazně ovlivněn právě kvalitou výživy jeho maminky.

Bílkoviny, tuky a sacharidy, to jsou základní živiny, které naše tělo bezpodmínečně potřebuje pro své dobré fungování. Jejich skladbu v naší stravě počítáme na gramy. Naproti tomu vitamíny a stopové prvky se udávají v miligramech či mikrogramech, a přestože tvoří množstevně jen pouhý zlomek na našem ukázkovém talíři, jsou pro nás životně důležité. Náš organismus si je většinou nedokáže sám vyrobit a získává je ze stravy, kterou mu dodáváme. Zdálo by se, že pro těhotnou ženu by bylo nejlepší, kdyby dodávala svému tělu vitamínů co nejvíce. Tak to ale vůbec není a přebytek některých vitamínů (tzv. hypervitaminóza) může v organismu způsobit velké škody a negativně ovlivnit i vývoj plodu v děloze.

Tělo nedokáže vše zařídit samo

I když víme, že placenta dodává výživu především plodu, není to záruka, že vyvíjející se miminko bude mít dostatečný příjem všech látek. Protože pokud potřebné látky v krvi matky nekolují, těžko je může placenta plodu předat. Právě vitamíny a stopové prvky patří k látkám, jejichž deficit by mohl znamenat narušení vývoje plodu a přitom si nemusíme vůbec uvědomit, že jich má tělo nedostatek. Mezi takové živiny patří známá kyselina listová (folacin, vitamín ze skupiny B), vápník, železo, jód a zinek. Příjem těchto živin je v těhotenství nutno zvýšit. Řada vitamínů v našem organismu není ukládána do zásoby a jejich nadbytek tělo vyloučí. Jiné se ovšem v těle kumulují a můžeme se jimi předávkovat. Týká se to především vitamínů rozpustných v tucích (vitamín A, D, E, K). Ty, u nichž riziko hypervitaminózy neexistuje, jsou rozpustné ve vodě (vitamín C, B1, B2, B6, B12, kyselina listová, kyselina pantotenová, biotin a niacin).

Existují tabulky

Doporučené dávky vitamínů a minerálů jsou sestaveny do tabulek, které jsou průběžně aktualizovány a korigovány podle vědeckých poznatků. To ale neznamená, že by měla těhotná žena strávit devět měsíců vědeckým sestavováním jídelníčku, který bude naplňovat předpis vitamínových tabulek. Pestrá a vyvážená strava totiž pokryje potřebu vitamínů bez rizika závažného nedostatku některého z nich. Jiná věc je, pokud se budoucí maminka rozhodne doplnit ke své stravě něco navíc prostřednictvím vitamínových preparátů. Tady je na místě nejen konzultace s lékařem, ale také revize jídelníčku. Speciální doplňky stravy, které jsou určeny pro těhotné ženy, obvykle obsahují právě vitamínový koktejl vhodný pro zdárný vývoj plodu, váš gynekolog ale zná váš zdravotní stav i výsledky vašich krevních testů (krevní obraz, obsah některých látek v krvi) a měl by vám poradit, které vitamíny je vhodné doplnit.

Některé látky potřebuje organismus těhotné ženy ve zvýšené míře oproti normálnímu stavu. Které to jsou?

Kyselina listová

Dostatek kyseliny listové prokazatelně vede ke snížení výskytu vývojových vad. Najdete ji především v listové zelenině – zeleném salátu, špenátu, chřestu, brokolici.

Vápník

Dostatečný příjem vápníku je důležitý pro vývoj kostí a základů zubů plodu a je také významnou prevencí pozdějšího vzniku osteoporózy u maminky. Ideálním zdrojem vápníku jsou mléčné zakysané výrobky (jsou lépe stravitelné a organismus je lépe zpracuje než mléko).

Železo

Příjem dostatečného množství tohoto stopového prvku je prevence těhotenské anémie (chudokrevnost). Železo obsahují především tmavá masa nebo játra (konzumace vnitřností se však v těhotenství příliš nedoporučuje).

Zinek

Tento prvek je nutno dodávat v těhotenství tělu ve zvýšeném množství, neboť při nedostatku zinku se výrazně snižuje imunita matky a zvyšuje se náchylnost k infekci, a to i infekci plodové vody. Přirozeným zdrojem zinku je červené maso, celozrnné obiloviny, luštěniny či ořechy. Zejména u suchých potravin je však nutno dbát na vhodné skladování a kvalitu, protože například ořechy mohou být vlivem špatného skladování napadeny škodlivými plísněmi.

Jód

Tento prvek je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy. Jeho nedostatek vede ke zvětšení štítné žlázy (struma). Příjem jódu je ve vnitrozemských státech problematický – nejvíce jódu totiž obsahují mořské ryby a řasy. Řešením je používání jodidované soli.

Ideální je podle odborníků příjem vitamínů prostřednictví vyvážené stravy. Víte, kde potřebné vitamíny najdete?

Vitamin A

Může být obsažen buď v živočišných potravinách jako retinol a v rostlinných jako karoten. Je vhodné přijímat jej v obou formách. Nachází se například v mrkvi, mase, sýrech, meruňkách. Nedostatek vitaminu A ohrožuje zrak, předávkování způsobuje bolesti hlavy, zvracení, v těhotenství poškození plodu

Vitamíny skupiny B

B1 – thiamin

Je obsažen v rostlinných i živočišných potravinách, například v drůbežím mase či celozrnném chlebu.

B2 – riboflavin

Denní dávku pokryje 100 g žampionů, najdete ho v játrech, kukuřičných lupíncích, tvrdých sýrech.

B6 – pyridoxin

Najdete ho v banánech, celozrnném chlebu či mořských rybách

B12

Tohoto vitaminu potřebuje naše tělo jen velmi malé množství. Problém může nastat jen u dlouhodobých striktních vegetariánů, neboť se vyskytuje jen v potravinách živočišného původu. Jeho nedostatek způsobuje poškození nervového systému. K jeho dostatečné zásobě postačí běžný příjem potravy živočišného původu.

Kyselina listová

Těhotné ženy ji dobře znají, neboť je jim doporučována pro prevenci vývojových vad plodu. Může však působit preventivně i u srdečně cévních chorob, neboť snižuje hladinu homocysteinu v krvi. V našem regionu je potravou přijímáno naprosto nedostatečné množství kyseliny listové, proto její doplnění tabletkami není na škodu. Obsahuje ji hlavně zelenina, nejvíce brokolice, dále jahody a játra.

Nedostatek vitamínů skupiny B vede kromě jiného i ke zhoršení projevů stresu a nadměrné nervozitě.

Vitamin C

Snad nejznámější vitamin, který se doporučuje konzumovat ve vysokých dávkách zejména při onemocněních horních cest dýchacích, chřipkách a nachlazení. Nedostatek vitaminu C vede ke zvýšené únavě, snížení odolnosti organismu vůči nákazám. Kromě toho je významným antioxidantem (brání naše tělo proti působení škodlivých volných radikálů). Vysoké množství vitaminu C obsahují citrusové plody, rajčata, kiwi, červené papriky.

Vitamin D

Tento vitamin je velmi důležitý pro správný vývoj a stav kostí, organismus jej totiž potřebuje pro správné hospodaření s vápníkem a fosforem, pro tvorbu a růst zdravých kostí. Obsahují jej sýry, mléčné výrobky obecně, mořské ryby či vaječný žloutek. Nedostatek vitaminu D způsobuje křivici, velmi nebezpečné je i předávkování, které vede k průjmům, zvracení a poškození ledvin.

Vitamin E

Významný antioxidant, který chrání před vlivy životního prostředí, preventivně působí u onemocnění srdce a cév. V potravě většinou přijímáme nedostatečné množství vitaminu E. Velké množství vitaminu E obsahují mořské ryby, papriky, lískové oříšky a oleje lisované za studena.

Vitamin K

Je potřeba pro tvorbu látek ovlivňujících srážlivost krve. Tvoří se pomocí střevní mikroflóry, k jeho tvorbě působí pozitivně konzumace zakysaných mléčných výrobků. Obsahuje ho hlavně zelenina, například květák či hlávkový salát, jeho předávkování nehrozí. Novorozenci nemají po porodu vytvořenu zásobu vitaminu K, a proto je jim preventivně podáván.

Autor: editor
Vloženo: 24.10.14