ZDRAVÁ CHŮZE, ZDRAVÝ BĚH

Ze všech stran slyšíme, že bychom se měli víc hýbat. A tak se jednou konečně rozhoupeme a vydáme se do posilovny nebo na dálkový pochod. Jsme celí nadšení, jak nám to krásně jde, těšíme se z pohybu, který si konečně dopřáváme. Jenže to samozřejmě přeženeme a druhý den nemůžeme vstát z postele, v lepším případě vyjít schody. Měli bychom si pohyb nejen rozkládat do pravidelných dávek, ale také volit způsob pohybu, který je pro nás vhodný.

O praktické rady jsme požádali odborníky:

Prof. MUDr. Karla Pavelku, DrSc., ředitele Revmatologického ústavu v Praze, MUDr. Hanu Jarošovou, primářku, a Evu Ištvánkovou, vedoucí fyzioterapeutku, obě z Centra léčebné rehabilitace Revmatologického ústavu v Praze (www.revma.cz).

Chůzi asi pokládáme za nejjednodušší způsob pohybu. Musíme být při ní také opatrní?

Ti z nás, kteří trpí chronickou nemocí vnitřních orgánů, hlavně kardiaci, nemocní s respiračním onemocněním nebo s těžším onemocněním ledvin, by se měli poradit se svým praktickým lékařem. Aby byl trénink chůze efektivní, je třeba trénovat každý den. Limitujícím faktorem je tepová frekvence, která by se měla u zdravých osob pohybovat mezi 110 – 130 tepů za minutu. Trénink začínáme volným tempem v dávce 10 minut, pozvolna přidáváme až k ostrému tempu v délce 30 minut.

Doporučujete tzv. nordic walking? V čem je lepší než klasická chůze?

Nordic walking je prospěšný, je však zapotřebí jej provozovat podle určitých pravidel. Vhodná délka hůlek (připaženo a loket v pravém úhlu určí správnou délku holí), hůlka má mít poutko, které zajistí správný úchop hole a správnou práci s holí při chůzi. Dá se doporučit všem věkovým kategoriím včetně seniorů, hodí se i pro chůzi po městě, ale měli bychom dbát na čistotu prostředí a ovzduší. Je lepší než prostá chůze, protože pohyb pletence pánevního a pletenců horních končetin proti sobě zajistí správnou rotaci páteřních obratlů. Toto je nezbytné pro správné držení těla a pro správné pohybové stereotypy.

Chůze se nám může zdá příliš „rekreační“, a tak se pustíme do běhání. Nezničíme si intenzivním během klouby?

Otázka vlivu sportování a běhu na tzv. opotřebení kloubu a vznik degenerativního onemocnění nazývaného osteoartrózou, není do dneška zcela jasná. Zdá se pravděpodobné, že některé kontaktní sporty a těžká atletika mohou vést ke vzniku osteoartrózy. Při kontaktních sportech (např. fotbal, ragby, hokej, atd.) mohou vznikat často drobná poranění menisků či jiných měkkých tkání, a zvláště ta která nejsou řádně a včas ošetřena, mohou vést i po letech ke vzniku osteoartrózy. U běhu to není zcela jasné. Nicméně platí podobná poučka jako u zatížení kardiovaskulárního aparátu, tzn. najít vhodnou míru sportovní zátěže. Žádná zátěž nebo příliš malá prospěšná není a přetěžování, zvláště nepravidelné, či jednorázové může být také škodlivé.

Na co si dát pozor, abychom si při běhu klouby nepoškodili?

Pokud se vyskytnou třeba i drobné úrazy při sportu či koníčcích, měli bychom se nechat řádně vyšetřit a v případě i drobných poranění ošetřit. Běžecké a jiné sportovní disciplíny by měly být kompenzovány např. plaváním, které šetří váhonosné klouby a pomáhá udržovat či zvyšovat rozsah pohybu. Vyhněte se praxi jednorázové velké zátěže bez tréninku, neprovádějte sport či trénink při bolestech. Je samozřejmě vhodnější měkčí povrch, např. na specializovaném hřišti nebo v lese. Za nevhodné lze považovat dláždění a beton ve městě.

Jak důležitá je pro běžce obuv?

Poslední výzkumy ukazují, že vhodná obuv pro běh má naprosto zásadní význam. Proto by měl každý navštívit specializovaný obchod a poradit se o vhodném výběru. Většina velkých firem dnes vyvíjí běžeckou obuv na vědeckém podkladě, a proto je nejvhodnější. Důležité jsou především vhodné podrážky absorbující nárazy. U části pacientů s artrózou je pak někdy vhodné i např. podložení části chodidla.

Autor: editor
Vloženo: 7.4.14